Východní medicína a její filozofie léčby

30.06.2017

V poslední době je tzv. tradiční čínská medicína propírána v mediích a ozývají se hlasy jak zastánců, tak zarytých odpůrců. Jedním z největších odpůrců je přeseda lékařské komory Milan Kubek, jehož slova, že o čínském léčitelství nepotřebuje nic vědět, aby usoudil, že je to blud, nesvědčí o úplně věcném jednání mezi různými světy. "Hlášek" z jeho úst na toto téma vypadlo opravdu hodně, ale o tom tento článek není. Je o tom, co vlastně můžete od čínské, či východní medicíny očekávat.

Léčitelství či medicína

Termín TRADIČNÍ ČÍNSKÁ MEDICÍNA se u nás zabydlel již v roce 1990 a dnes jej běžně používáme. S touto terminologií má odborná lékařská veřejnost velký problém, protože pro ně je pouze jedna medicína, a to ta EVIDENCE BASED (na důkazech založená). Chtějí tedy, aby se používalo slovo léčitelství. Jenže i to je celkem zavádějící.

Je potřeba si uvědomit, že vlastně už možná ani nevíme, co je tradiční čínská medicína. Díky kulturní revoluci v Číně, je velmi sporné jak to vlastně vše je. Zastánci tradičních směrů jako např. Falun dafa jsou v Číně pronásledování a běžně se moc nesmí mluvit o tom, že by za nemocemi mohly stát emoce. Toto však také není téma, kterému se chci věnovat.

Myslím, že nejvýstižnějším pojmenováním tohoto principu je FILOZOFIE. Celý tento systém je totiž založený na filozofii a jejím výkladu o vztahu člověk s přírodou. U starých Číňanů je úžasné, jak hluboce tomuto problému rozuměly - tím mohly objasnit principy životních pochodů v člověku i vnějších činitelů mimo něj.

Nejcharakterističtějším rysem je celostní přístup k pojímání člověka = propojení lidského organismu a jeho vnitřních a vnějších vazeb.

"Člověk je buňkou ve vesmíru, je s ním spojený a podléhá stejným principům a zákonům jako příroda kolem nás".

Zaměřuje se především na nastolení či opětovné vytvoření vnitřní harmonie, tedy rovnováhy těla. Neléči čísla, ale harmonizuje člověka.

Trocha historie

Dějiny čínského přírodního "léčitelství" lze vysledovat tisíce let nazpět. Nejslavnější z čínských herbářů, Vnitřní kniha Žlutého císaře (Chuang Ti Nej Ťing), byl patrně sepsán kolem roku 100 před n. l., nicméně svými kořeny sahá ještě dále: císař, podle něhož byl herbář nazván, vládl v letech 2698 - 2596 před n. l.

Filozofie tradiční čínské medicíny vychází z duchovní praxe taoismu, který učí, že lidské bytosti by měly usilovat o život v souladu s přírodními zákony, a zdůrazňuje význam rovnováhy a harmonie. Podle taoistického učení má v tradiční čínské medicíně každá léčba znovunastolit vnitřní harmonii. Metody používané k dosažení cíle UZDRAVENÍ jsou svým způsobem jedinečné, otestované staletími zkušenosti a pro západní svět mohou být poměrně těžko pochopitelné. Zahrnuje se tam především fytoterapie (léčba bylinami), akupunktura (tělní a ušní), masáže Tuina, moxování, baňkování, Gua Sha, pohybové aktivity (QIGONG) a dietetika. Často se kombinují všechny metody dohromady, aby došlo k úlevě.

Životní síla QI (čchi)

K označení životní síly, jež přebývá nejen v lidském těle, ale ve všem co nás obklopuje, užívají Číňané slova čchi. V Indii se tato síla označuje jako PRÁNA, v Japonsku je to KI, já mám u nás nejraději označení duše, i když to není asi úplně přesné, ale je to můj filozofický výklad.

Čchi je energie, někdy definovaná jako "vánek" nebo "vzduch", ale má mnoho kapalných vlastností.

Věří se, že čchi v lidském těle proudí v drahách zvaných meridiány. Ty nemají hmotnou anatomickou stavbu jako cévy. Praktikové tradiční čínské medicíny jsou ale schopni přesně určit, kudy meridiány procházejí, takže umějí vpíchnout akupunkturní jehly do každého z více než 500 jednotlivých bodů, a ovlivnit tak proudění čchi tělem.

Jin a jang (yin a yang)

Dalším důležitým pojmem tradiční čínské medicíny jsou jin a jang, dva protikladné a zároveň se doplňující principy, jež jsou vlastní všem věcem. Síly yin a yang jsou znázorněny asi v tom nejznámějším symbolu na světě, v monádě.


Každý potřebuje svůj protějšek, aby se dotvořil celek.

Symbol yin yang Monáda - tchaj-ťi tchu
Symbol yin yang Monáda - tchaj-ťi tchu

Jin je představován černým segmentem. Bývá charakterizován jako ženskost, pasivita, tma a chlad a je spojován s nocí. Jang je znázorňován bílou barvou a připisují se mu aktivní mužské vlastnosti spojené s teplem, světlem a dnem.

Jsou-li jin a jang v rovnováze, vládne v těle harmonie. Relativní nadbytek jednoho principu (a v důsledku toho nedostatek druhého) je příčinou nerovnováhy, která může vést k potížím a onemocnění. Bylinky a strava jsou roztříděny podle toho, zda v nich převládá jin či jang a jak působí na tělo. Tyto vlastnosti jsou důležité pro rozhodování o tom, jak znovu v těle obnovit rovnováhu a zdraví.

Pět elementů

Jako některé další starověké medicíny je i tradiční čínská medicína založena na teorii elementů. Každý z pěti elementů neboli "cyklů" tradiční čínské medicíny (vzhledem k jejich cyklické povaze) má rozdílné vlastnosti, řídí rozdílné tělesné funkce a může být ovlivněn rozdílnými léky a stravou. Přitom už chuť každého léku dává tušit, na jaký element nebo elementy působí. Všechny elementy - oheň, země, kov, voda a dřevo - na sebe navíc vzájemně působí a v mnoha směrech se ovlivňují.

Návštěva tradičního čínského lékaře, léčitele či terapeuta

Ke zhodnocení stavu, v kterém se příchozí člověk nachází je potřeba nějaký čas a někdy je to celkem detektivní práce. Je totiž potřeba odhalit CO SE V TĚLE DĚJE a PROČ se to projevuje např. vyšším krevním tlakem.

K tomu se používají tyto diagnostické metody

Vyšetření pohledem - postoj, chůze, držení těla, sed, způsob vyjadřování, barva pokožky, vlasy, nehty, pozorování jednotlivých částí těla - hlavy, očí, nosu, uší, úst a rtů, zubů a dásní.

Vyšetření pohmatem (pohmat pulzu, pohmat těla).

Pozorování výměšků (hleny, sliny, stolice).

Vyšetření jazyka.

Dotazování - anamnéza, souvislosti s různými událostmi, diagnóza podle západní medicíny, bolest, teplo/chlad, emoce, chutě, žízeň, zvyklosti, pocení, sex.

Příchozího ze Západu možná zmatou a vyvedou z rovnováhy lékařova slova o nedostatečné čchi ve slezině (PI QI XU), když on při tom přišel s vytrvalou bolestí hlavy!

Podle konkrétních potřeb pak dostanete třeba bylinky a někdy i akupunkturní kúru. Čínské bylinkové recepty nezřídka obsahují více rostlin, které se spolu vaří třeba i hodinu, aby vznikl tradiční odvar, v němž jsou koncentrovány bylinkové vůně a účinné látky. Celá léčebná kúra vám asi bude předána v mnoha papírových sáčcích s jednotlivými denními dávkami nebo v tabletách, které mají krásné poetické názvy jako třeba Elixír nebeského císaře.

Vždy je však cesta k UZDRAVENÍ na pacientovi samotném. Terapeut ukáže cestu a je již na každém, zda se tou cestou vydá. Na terapeutovi zůstává pouze taoistické WU WEI - činné nic nedělání :-)

Chcete se dozvědět více?

Je velmi těžké pospat filozofický koncept do jednoho článku, možná i do celé knihy. Je mnohem lepší o tom mluvit, diskutovat a prakticky zkoušet. Občas pořádám přednášky a semináře, jejich termíny a místa konání najdete ZDE.